Péče o potkana

Zacházení

Každý, kdo má doma potkaního miláčka, by měl vědět, že ho nemá rušit při spaní a jídle. I my máme rádi svůj klid a potkani nejsou žádnou výjimkou! Otevřete dvířka klece a nechte na potkanech, kdy budou chtít jít ven. Rozhodně je z klece netahejte násilím a nenahánějte je. Pokud opravdu chcete, aby šli ven a jim se moc nechce, zkuste je přilákat nějakým pamlskem. Dbejte na to, aby vaše ruce při kontaktu s potkany nebyly cítit potravou nebo parfémem a jinými drogistickým zbožím (krémy a podobně). Potkani se orientují čichem - mohlo by se stát, že si váš prst s pletou s nějakou dobrůtkou.

 

Zvedání

Pokud k vám už má potkánek důvěru, můžete ho opatrně zvedat. Vemte ho do ruky nad lopatkami a pod hrudníkem a ještě ho podepřete pod prdelkou :) V žádném případě nenoste potkana, že ho chytnete za ocas! Pro ně to není zrovna dvakrát příjemně a pokud je potkánek trošku robustnější, může pro něj být zvedáni za ocas dokonce bolestivé a dokonce by se mohlo stát, že mu ocásek utrhnete. Nastane-li ovšem situace, kdy potkana za ocas chytit musíte (jen opravdu výjimečně), chyťte ho za kořen ocasu a při zvedání ho podepřete pod bříškem. Rozhodně nechytejte potkana za konec ocasu, mohlo by se stát, že ocásek natrhnete nebo utrhnete.

 

Hlazení

Hlaďte a mazlítkujte potkánka tak dlouho dokud se mu to líbit. Věřte, že až po vás zatouží, přijde sám. Někteří potkaní pří hlazení klidně usnou, jiní vydávají spokojené zvuky - vrzají zoubky.

 

 

Koupel

Potkan je velmi čistotné zvíře...stačí se na něj chvilku dívat a zjistíte, že péče o kožíšek, ocásek a tlapky je u něj na prvním místě. Neznám moc potkanů, kteří by se dobrovolně vlezli do vody. Je to pro ně stresující a nejspíš i nepříjemné. Přesto - například před výstavou je koupáné hlavně u samců nutné.

Pokud je tedy očista opravdu potřeba - potkan se vyválí v hlíně a podobně, doporučuji otřít ho vlhkou žínkou nebo použít suchý šampon pro psy. Jeho použití je velmi jednoduché, potkana "pocukrujete" šamponkem, pěkně mu prsty prodrbete kožíšek a přebytek šamponu vyčešete miminkovským kartáčkem na vlasy (nebo jiným měkkým kartáčem, klidně i kartáčkem na zuby s jemnými štětinkami).

Pokud je koupání opravdu nezbytné - já koupu potkany před každou výstavou, v dnešní době to prostě je potřeba a moji potkani jsou zvyklí...postupujte podle návody zde.

 

Drápky

Potkan si obrušuje drápky sám při pravidelných procházkách po místnosti nebo o vybavení klece. Někdy to ale není dostačující a je potřeba mu drápky zkrátit (u přerostlého drápku hrozí zatržení nebo zalomení. Stříhají se většinou jen drápky na zadních packách (na předních to jde také, ale obvykle to opravdu není potřeba). Použijte k tomu buď kleštičky a nebo nůžky na manikúru. Rozhodně by jste na to měli být dva! Jeden bude potkana držet a druhý stříhat. Sami to rozhodně ze začátku nesvedete... Potkan bude mít snahu se ze sevření dostat, i když ho samotného stříhání nebolí, je mu celý procedura prostě nepříjemná. Dávejte velký pozor, aby jste nestřihli příliš!! V drápcích se totiž nachází žilka. Jde dobře vidět proti světlu,

kdyby se náhodou stalo, že do ni omylem střihnete...neděste se, potkánkovi bude drápek celkem dost krvácet, ale stačí pacinku omýt studenou vodou a vydezinfikovat. Potkana vraťte do klece až přestane krvácet! (Pokud by se krvácení nedařilo zastavit, použijte tvz. "tinkturu negru", černý roztok hypermanganu, kterým krvácející špičku drápku "spálíte". Stačí použít opravdu JEN JEDNU KAPKU, tinktura se nesmí dostat jinak než na špičku drápku! V 99% se krvácení zastaví.) S drápky by vám měl pomoct i zkušený veterinář.

 

Zdravotní prevence

Každodenní kontakt s vaším miláčkem ať už je to při mazlení nebo krmení je pro vás dokonalá příležitost sledovat jeho zdravotní stav a případné změny chování či jiné zdravotní problémy.

Na co je dobré se zaměřit?

Nechová-li se váš potkánek jinak...náhlá agresivita nebo stranění se okolí, potkan je bez nálady... To vše může být příznak. Určitě sledujte i potkaní bobečky...průjem, zácpa, krev v trusu. Dobré je také zkontrolovat potkaní zadeček, zda není znečištěný a zalepený trusem. Nastražte uši a poslouchejte zda nekýchá, popřípadě zda těžce nedýchá, nevrká, podívejte se, jestli mu neteče z nosu a očí porfyrin (pokud nevíte o co jde, podívejte se nahoře do FAQ). Při mazlení a hlazení můžete nahmatat kuličky pod kůží a taky zjistit případné parazity. Jako poslední se koukněte potkanovy na zoubky. Nesmí být bíle, ale krásně oranžové, a hlavně nesmí být přerostlé!

Pokud objevíte něco nezvyklého
Vůbec není na škodu zajít k veterináři, nic tím nezkazíte. Je lepší vyzkoušet jich víc nebo si nechat nějakého dobrého poradit, ne všichni veterináři mají zaměření na malé hlodavce a NE KAŽDÝ JE OCHOTNÝ PŘIZNAT, ŽE VLASTNĚ POTKANŮM MOC NEROZUMÍ. Dnes už se ve městech objevují speciální veterinární ordinace pro malá zvířata. Určitě se nesnažte určit diagnózu sami!! Nechte to na veterináři! Je důležité zjistit zdr. problém včas, některé nemoci u potkanů postupují velice rychle a mohlo by být pozdě, proto je prevence velice důležitá.

Jdeme k veterináři
Je dobré i předem zavolat. Pokud například nevíte ordinační hodiny nebo chcete upozornit na akutní případ. Potkaního pacienta převážejte v přepravce určené na cestování, aby byl chráněn před nepříznivými vlivy počasí a měl svůj klid. Přepravku mu vystelte třeba ručníčkem, raději přepravku i podpírejte, aby to s ni tak nehoupalo.

Je dobré zjistit si dobrého veterináře ve vašem okolí a jeho ordinační hodiny i nonstop čísla ještě předtím, než nastane problém!

Rozhodně si napište na papírek údaje o svém zvířeti nebo s sebou vezměte jeho zdravotní kartu (od chovatele ji běžně dostanete), veterinář potřebuje vědět: váhu potkana, věk, v čem ho chováte, předchozí nemocí a podávané léky, příznaky, které má. Ve stresové situaci si třeba na datum narození nebudete moct vzpomenout...

Veterinář potkánka vyšetří a řekne vám diagnózu. Pokud půjde o nějakou nemoc, informuje vás o jejím průběhu a možnosti jejího léčení. Pokud si nejste jistí (ano, už se stalo, že i zkušený veterinář nepoznal absces od nádoru nebo špatně nadávkoval antibiotika), neváhejte zajít na konzultaci i za jiným veterinářem.

Pokud se vám něco na diagnóze nebude zdát nebo se k vetovi teprve chystáte (někdo prostě nemá ten luxus mít ve měste nonstop veterinu nebo hned sednout do auta a dojet do vedlejšího města), v první řadě se s radou obraťte na chovatele, od kterého potkana máte - v rámci chovatelského servisu to je samozřejmost. Vycházíme z toho, že chovatel má za roky chovu dostatek zkušeností a může vám pomoci daleko rychleji a lépe, než např. lidé na různých potkaních diskuzích. Není neobvyklé, že se vám dostane v první řadě ledové sprchy od dalších "zkušených" potkanářů, přihlouplých rad od "zkušených" začátečníků a teprve pak někdo poradí opravdu k věci...

 

Úklid klece

Každý den: vymýt napáječku a misku na jídlo. Odstranit nedojedenou a znečištěnou potravu. Nahradit ji novou.

Po třech - čtyřech dnech: Odstraňte podestýlku z frekventovaných čůracích míst. Otřete patra v kleci houbičkou pokud jsou počůrána. Většina potkánků má taky domeček, který má vystlaná papírovými kapesníky atd. Obsah domečku by jste měli také vyměnit. Po případě vyměňte hamak, kdyby byl hodně znečištěný.

Generální úklid: dle typu podestýlky a množství zvířat, cca jednou za 7 až 10 dní. Vyměňte stelivo, omyjte příslušenství klece a klec. Vyměňte hamak. Odstraňte rozcupované hračky. Osobně klec při každém čistění postříkám dezinfekcí, nechám působit a vystříkám celou klec horkou sprchou.

Jaké přípravky používat
Pokud chcete použít nějaké chemické přípravky (jar a podobně). Musíte dbát na perfektní opláchnutí klece a příslušenství. Pokud máte dřevěné vybavení tyto přípravky nepoužívejte, protože by se do dřeva nasákly! Místo jaru se dá použít horká voda s trochou octa.

 

Venčení potkana

(přepracovaný text z potkan.jinak.cz)

"Zabezpečení bytu"

V prvé řadě odstraňte z dosahu potkana věci, na kterých vám opravdu záleží (Bella se mi snažila odnést třeba mobil a bratrovi okousala starý domácí úkol, měl ho ale "zarachaný" pod skřínkou, tzn nebaští všechny papíry...). Když si upřesníme pojem "dosah" u potkana: potkan vleze postupně úplně všude, naši potkani začínali s venčením u mně na posteli, pak se dostali přes skřínku na druhou postel, přes baťoh na zem...teď běhají po celém pokoji, včetně třeba knihovny... Naše potkani jsou velcí "zahradníci", snaží se se okousat všechny kytky a vyhrabat co nejvíc hlíny od kořenů...tzn pozor na jedovaté květiny, např. "tchýní jazyky" atd.

Nebezpečí pro potkana:

Elektrické kabely - někteří potkani je koušou, jiní ne, ale nespoléhejte se na to. Kabely buď zvedněte do patřičné výšky, dejte pod koberec nebo potkana pečlivě hlídejte. Nebezpečné jsou hlavně kabely za nábytkem, zatímco vy nevíte kde je potkan, potkan si kouše a kouše...

Jedovaté květiny - břečťany, Diffenbachie,... notoricky známé druhy odstraňte z dosahu zvířete.

Pasti - aneb místa kam se dostanete ale už nemůžete ven. Napadají mě například kýčovité vázy velkých rozměrů, ale i kyblík s vodou může být osudným (nevím odkud by se vzal, ale nikdy nevíte). Potkan si v lepším případě neublíží a vy ho najdete, ale není to nic příjemného.

Dveře - kdykoliv s nimi pohnete dejte pozor, jestli potkan není poblíž. Následky mohou být hrozivé, proto si radši potkana berte na rameno sebou. Pokud venčíte více potkanů, vemte všechny.

Okna - jak už jsem zmiňovala, potkan vleze snad všude, to znamená i na okenní parapet. Je-li okno otevřené a potkan příliš zvědavý, má zaděláno na průser.

Lidský faktor - dávejte pozor kde šlapete, kam sedáte a leháte. Můj potkan s velkou oblibou lozí pod přehozem na gauči a křeslech a nevynechá příležitost prolézat peřinou. Když potkana nemáte na očích, počítejte s touto variantou. Milenecké záležitosti a dětské hry si nechte na dobu, kdy je potkan v kleci. To, že je někde poblíž, vás možná uklidní, ale potkan se může kdykoliv přidat.

Ostatní zvířata - někdy jde skloubit chov více druhů zvířat. Někteří chovají s potkany i hady, fretky, kočky a psy. Zvláště v posledním případě je celkem velká šance dobrého soužití v jedné domácnosti.

 

Potkan venku

Pro svou klidnější povahu jsou vhodnější samci, ale i některé samice jsou schopné vydržet aniž by utíkaly. Potkana můžete brát sebou ven za určitých podmínek. Musí být dobře ochočený a naučený vydržet na rameni. Můžete jej tomu naučit už doma, nosit ho na sobě a dělat přitom co potřebujete. Navykáte jej tak na pohyb těla a různé zvuky, bude se vám to později hodit. Zpočátku se leká každý potkan, příkladem za všechny nástrahy jsou otevíraná minerálka a sešlápnutá PET láhev. Postupně potkana berte na menší výlety mimo byt. Po čase se vydejte na větší výlet, pro jistotu si sebou vezměte přepravku. Bude se snažit zalézt za tričko, ale tomu zabráníte tím, že triko přidržíte rukou, potkan se vrátí zpět na rameno. Velkou výhodou jsou dlouhé vlasy, zvířátko se pod ně může dobře schovat a je chráněno před sluncem ale i před přílišnou pozorností okolí. Pokud jdete na delší cestu, vezměte sebou vodu (např. napáječku), nějakou potravu, pamlsky a přepravku. Do ní vložte látku nebo ubrousek z jeho pelíšku, potkan na něj bude konat svou potřebu a bude mít pocit bezpečí. Ideální je neprůhledná přepravka poskytující stín a klid.

Důležité: nikdy neberte potkana ven, když je horko. Hrozí mu úpal, zánět spojivek a další nebezpečí spojené s pobytem na přímém slunci.

 

Použité zdroje (upraveno a doplněno o moje poznámky):

  • https://www.nellissrats.ic.cz/pece.html (moc děkuji Nellis i za autorizování fotografií)
  • potkan.jinak.cz